Evangelijní úryvek nejbližší neděle (Mk 6,30-34) klade důraz na správnou rovnováhu ticha před Pánem a duchovního nadšení při šíření evangelia.
Marek po vyslání apoštolů (Mk 6,7-13), o kterém jsme slyšeli minulou neděli, vložil do evangelia příběh o stětí Jana Křtitele (Mk 6,14-29), který se v liturgickém kalendáři připomíná 29. srpna. Nyní popisuje návrat apoštolů kteří referují Ježíši všechno, co dělali a učili. Mistr zve své učedníky na pusté místo. Je to příležitost, aby mu vyprávěli své zkušenosti a odpočinuli si.
Rovnováha
Dnešní úryvek nás učí, že apoštol potřebuje Ježíšovu přítomnost, která se dosahuje v první řadě hlubokým zakořeněním v modlitbě. Potřebujeme být s Ježíšem a u Ježíše. Při šíření evangelia vyhledávejme chvíle ticha, samoty, modlitby a načerpání sil, neboť i té nejsvětější činnosti hrozí syndrom vyhoření a rutiny. Vyzkoušejme tzv. digitální půst bez dosahu wifi a mobilní sítě. Pán potřebuje horlivé učedníky, ale ne workoholiky. Nepodceňujme chvíle ticha před Bohem!
Evangelista Marek však zachycuje i duchovní hlad a žízeň po Kristu. Zástupy předběhly Ježíše s učedníky a pěšky byly na místě dříve než oni na loďce. Pokud jsem v předchozím odstavci upozornil na nebezpečí přehnaného aktivismu, musím říci, že
daleko více nám hrozí ztráta duchovního zápalu, protože jsme upadli do nedbalosti o duchovní život. Projevuje se to ve vynechávání modlitby, mší svatých, přijímání svátostí ... Na všechno jsme si našli výmluvy. Mezi námi věřícími se výrazným způsobem oslabilo věrné a upřímné praktikování víry a ochotná služba ve farním společenství.
Potřeba duchovní stravy
Ovce bez pastýře se snadno ztratí, zraní a jsou velmi snadnou kořistí pro dravce. Jde o oblíbený obraz ve Starém zákoně, který vyjadřuje vztah Boha - pečlivého Pastýře k vyvolenému národu. Stačí připomenout nádherný žalm 23 "
Hospodin je můj pastýř, nic mi nechybí ..." V evangelním úryvku vidíme nedostatek odpočinku, jídla a osamělého místa pro apoštoly. Avšak přichází ještě jeden mnohem větší nedostatek - zástupy nemají učitele. Ježíš je hluboce pohnut tímto nedostatkem . Jeho soucit vyjadřuje řecké sloveso "splanchnízomai", což doslova znamená "pohyb střev", což v přeneseném významu znamená "být pohnut soucitem". Proto začne učit zástupy. Jsem přesvědčen, že i
v dnešní době trpíme nedostatkem duchovní stravy, pokrmu pro naše nitro, především z vlastního nezájmu.
I dnes nás Kristus chce sytit svým slovem.
Spěcháme jako zástupy z evangelního úryvku, abychom se setkali s Kristem?
Vyhledáváme ta místa a situace, o kterých víme, že ho v nich najdeme?
P. František Trstenský
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 20. 7. 2018 naleznete
zde
